Geologie

Krystalinikum Českého lesa

Pojmem Český les je označováno pohoří morfologicky výrazně vymezené vůči vnitrozemské oblasti Tachovskou brázdou a Podčeskoleskou pahorkatinou v protažení ssz směru od Folmavy k Broumovu.

Východní vymezení je determinováno tektonickou linií českého křemenného valu, která zároveň tvoří hranici dvou odlišných regionálně geologických jednotek.

Samotný Český les náleží k nejstarším geologickým formacím Českého masívu označovaným souhrnným názvem moldanubikum. V rámci této formace je spíše konvenčně, než s ohledem na odlišnost v geologickém vývoji, vymezena jednotka moldanubika Českého lesa. Na západě s touto jednotkou souvisí Bavorský les a Hornofalcký les. Severní hranici tvoří styk s dyleňskou jednotkou (dyleňský svorový komplex), která má již zcela odlišnou geologickou stavbu a je řazena k saxothuringiku (krušnohorské oblasti).

Moldanubický komplex je pravděpodobně izoklinálně zvrásněn, s vrásovými osami směru SZ-JV.

Horniny moldanubika Českého lesa jsou přeměněné jílovité a písčité sedimenty, relativně chudé na pestré vložky. Výjimečně jsou vyvinuty drobné čočky erlánů, málo mocné polohy kvarcitů, zcela ojedinělý je krystalický vápenec a při hranici se svrchním proterozoikem i málo mocné polohy metabazitů. Převažující horninou jsou nejrůznější typy pararul, v centrální části cordieritických, s přechody do migmatitů. Termínem „migmatity“ se označují horniny složené ze dvou částí: z původní taveniny (nejčastěji žuly) a pevné složky (nejčastěji ruly). Tavenina pochází buď přímo z původní horniny, nebo byla injikována do ruly za vysokého tlaku a teploty. Komplexy migmatitů jsou obklopeny sillimaniticko- biotitickými a biotitickými pararulami s některými přechody. Variské vrásnění, které na konci prvohor formovalo celý Český masiv, bylo spojeno též s intruzí magmatických hornin. Z granitoidních plutonitů vystupuje v horské části Českého lesa pouze rozvadovský masiv.

Nejmladší změny nastaly v oblasti v souvislosti se saxonskou tektogenezí. Odezvou těchto pohybů byl vznik příčných zlomových struktur, podle kterých centrální část Českého lesa poklesla (deprese Kateřinské kotliny), ostatní byly naopak mírně vyzdviženy.

Třetihorní sedimenty jsou vyvinuty v podhůří Českého lesa, převážně ve snížených oblastech Tachovské brázdy mezi Mariánskými Lázněmi a Borem u Tachova. Na území CHKO tyto uloženiny nezasahují. Podobně jako horniny třetihor, nejsou v oblasti Českého lesa příliš rozšířené ani čtvrtohorní sedimenty. To je způsobeno tím, že v krajině převažují erozní děje nad sedimentačními.

Území Českého lesa, ač by se mohlo zdát monotónní, v geologické historii zaznamenalo řadu rozsáhlých přeměn a nechybí zde ani zajímavé geologické útvary.

 

Migmatity přimdského komplexu (Mlýnec pod Přimdou) (foto: J. Hlávka)

 

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Český les

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt