Vodopis

Český les náleží ke dvěma úmořím, což je dáno tím, že voda z jeho území odtéká do Severního moře (povodí Labe) a do Černého moře (povodí Dunaje). Severní část  - Dyleňský les - je odvodňována výhradně do Severního moře, ale probíhá zde rozvodnice oddělující povodí Ohře od povodí Mže. Střední částí Českého lesa probíhá hlavní evropské labsko-dunajské rozvodí, které má v této oblasti zhruba severojižní směr.

labsko-dunajského rozvodí 

K nejvýznamnějším tokům Českého lesa náleží řeky Mže, Radbuza a Kateřinský potok.

 

Mže pramení v SRN jako Blätterbach. Na české území vstupuje v nadmořské výšce 621 m n.m. asi 3 km SZ od Branky. V osadě Branka protéká Olšovým rybníkem, kde přijímá vody Prudkého a Lískového potoka. Mže má v tomto úseku velký spád 2,29 %. Po kratší cestě lesním úsekem vtéká Mže do vodní nádrže Lučina, která byla vybudována v letech 1971-74 jako zdroj pitné vody pro sídelní útvary v podhůří. V oblasti Lučiny přijímá řeka Mže vody Ševcovského, Sklářského a Lužního potoka. Kóta dna vodního díla Lučina je ve výšce 512,3 m n.m. a přelivová hrana hráze ve výšce 533,25 m n.m. Následuje přítok Bílého potoka a Mže vtéká na úrovni 477 m n.m. do Tachova. V tomto úseku již klesá její spád až na 0,27 %.

Horní tok řeky Mže (foto: P. Mudra) 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Radbuza je hydrologicky a vodohospodářsky druhou nejvýznamnější řekou oblasti Českého lesa. Při délce toku 111,5 km je výškový rozdíl od pramenů k zaústění do Mže zhruba 400 metrů. Radbuza pramení 1,5 km SV od Závisti ve výšce 700 m n.m. Její tok směřuje nejprve k severozápadu, po průtoku obcí Rybník směřuje již na sever. V počátcích svého toku přibírá vodu z několika menších, hlavně levostranných přítoků. V těchto místech dosahuje sklon dna 6,67 %. U Bělé nad Radbuzou se stéká s Bezděkovským potokem ve výšce 438 m n.m. Spád dna je zde přibližně 0,84 %. Od Bělé až po zaústění Černého potoka (Čerchovky) těčou vody Radbuzy vyrovnaným spádem 0,24 %.

 

Kateřinský potok sbírá vodu především ze stejnojmenné kotliny a odvádí ji zpočátku jako levostranný přítok do řeky Naab v bavorském Pfreimdu a dále do Dunaje. Pramení 1,5 km JV od Lesné ve výšce 690 m n.m. Délka toku na českém území je 20,6 km, při níž zdolává výškový rozdíl od pramenů ke státní hranici 195 metrů. Od pramenů putuje Kateřinský potok ve spádu 4,34 % jižním směrem, kolem Sv. Kateřiny dosahuje spádu 0,14 %. Od zaústění Apolenského potoka stáčí svůj proud k západu, míjí ze severu Dianu a překračuje státní hranici ve výšce 495,5 m n.m. Poslední úsek vykazuje průměrný spád 0,12 %. Asi 0,5 km za hranicí přijímá zleva vody Nivního potoka.

 

V oblasti Českého lesa po staletí kvetlo mlynářské řemeslo, sklářství a hamernictví. Důkazem toho jsou četné náhony a umělé vodní toky v různém stupni zachovalosti - od těch v terénu sotva patrných až po ještě dnes funkční. Roku 1571 byl vybudován 16 km dlouhý kanál Teplé Bystřice, který propojil vody dunajského a labského povodí (Procházka 2005). Náhon odváděl vodu z Teplé Bystřice do Domažlic na soustavu mlýnů a hamrů.

 

Z hlediska vodohospodářského je nutno počítat i se značným významem rašelinišť, která poutají značné objemy vody (89-94 % objemu rašeliniště tvoří voda). Jsou tedy obrovským rezervoárem vody a významným krajinotvorným prvkem.

 

Regionální pracoviště Správa CHKO Český les

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt